Reklama
 
Blog | Martin Kryl

O svérázných interpretacích nedávné minulosti

Je škoda, že tuzemskými médii zůstal zcela nepovšimnut rozhovor německého Der Respekt s Michaelem Kohlem, novým členem komise pro Úřad spolkové zmocněnkyně pro materiály státní bezpečnosti bývalé NDR (BStU). Z jeho obsahu vyplývá, že také u našich západních sousedů je nedávná minulost stále živá a že se Němci, navzdory vcelku úspěšné denacifikaci z let padesátých, dnes potýkají s hodnocením úlohy komunistické strany SED a její tajné policie Stasi v období od konce války do pádu Berlínské zdi. 

Krize kolem BStU vypukla poté, co nový předseda komise Peter Schuster prosadil do funkce spolkové zmocněnkyně svoji přítelkyni Pauline Vogelovou bez výběrového řízení, přestože dotyčná nemá žádné zkušenosti z oboru, ani předpoklady potřebné pro řízení této instituce. Zasvěcení účastníci mají dokonce vážné podezření, že koncepci, kterou se Vogelová prezentovala, připravil někdo jiný s přístupem k interním materiálům ústavu. Jmenování si už také vysloužilo kritiku od prezidenta Gaucka, který by v čele BStU raději viděl opravdového historika. Současná komise úřadu zvolená na začátku roku Bundestagem však vidí svoji roli jinak – jejím cílem je ústav depolitizovat a odideologizovat a chce proto překonat stereotypy v přístupu k minulosti. To zdůrazňuje i Kohl: „Důležitá je pluralita pamětí. Aby se ke slovu dostali lidé, kteří mají originální přístup k minulosti, jako například David Irving, který inovativním způsobem interpretuje holokaust, a to bychom měli chtít.“ V ideologicky nepředpojatém a nestranném vědeckém výzkumu chce nové vedení využít metody orální historie a zmapovat „bílá místa“. Příležitost tedy dostane také druhá strana – bývalí funkcionáři SED, příslušníci a agenti Stasi, připravované projekty však nezapomínají ani na paměti bývalých příslušníků NSDAP a SS.

Na protest proti této nové koncepci sice rezignovala celá patnáctičlenná vědecká rada složená z uznávaných historiků a odborníků, ale tomu nikdo z nové komise nepřikládá význam. Kohl dokonce říká: „Vědecká rada jako poradní orgán byla logicky vůči bývalému řediteli loajální, proto její odstoupení nepovažuji za směrodatné.“ Sám pak načrtává směr, kterým se BStU v dalších letech vydá: „Někteří lidé mluví o čtyřiceti letech komunismu a nediferencují. A to je cesta do pekel, protože pak nikdy nebudeme schopni pochopit a poučit se z toho. Je třeba zkoumat období minulosti v celé jeho šíři. Hodnotový konsenzus o zločinnosti komunistického režimu se rozpadl. Stasi přece nebyla jen špiclování, vraždy a šikana, Stasi znamenala také bezpečnost pro miliony východoněmeckých pracujících.“ Celá německá veřejnost se proto již dnes těší na stěžejní syntetizující práce a nové výklady minulých událostí.

Ještě dodatek z českých luhů – včera opět hlasovalo zastupitelstvo Karlovarského kraje o odvolání náměstka hejtmana pro školství Václava Sloupa z KSČM (bývalého politruka Pohraniční stráže). Ani na třetí pokus zastupitelstvo, kde má většinu koalice KSČM a ČSSD, návrh neschválilo.

Reklama

(Autor připouští, že podobnost fiktivního textu o BStU s některými skutečnostmi a výroky není náhodná)