Reklama
 
Blog | Martin Kryl

Neměl by Babiš už stát na úřadu práce?

Česká republika sice láme historické rekordy v nezaměstnanosti, ale pokud má zůstat právním státem, měla by se řada nezaměstnaných prodloužit nejméně o jednoho dalšího uchazeče o zaměstnání. Před časem sdělovací prostředky přinesly informaci o tom, že ministr financí ing. Andrej Babiš po svém jmenování oznámil, že „som si dal výpoveď“ a že tedy ukončil pracovní poměr ve svém Agrofertu. Nyní by měl však oznámit, že „som si dal výpoveď aj z ministerstva financí“.

Jeho problém s lustračním osvědčením, který měl vyšumět do ztracena Zemanovou kličkou – schválením návrhu zákona o státní službě v prvním čtení, se totiž nijak sám nevyřešil. Především prezident republiky nemá žádné právo ignorovat platný právní řád s poukazem na to, že ve sněmovně leží na projednávání nějaký návrh jiného zákona. Bohužel, slabá politická reprezentace tohoto státu mu toleruje nejen obcházení ústavních zvyklostí, ale dokonce nedbá na svévolné neplnění zákonem uložených povinností. Už samotný fakt, že více jak půl roku odmítal jmenovat profesory a dožadoval se (neúspěšně) změny svých kompetencí, svědčí o tom, že politici nejsou schopni prezidenta „srovnat“. Nakonec i fakt, že svévolně přesunul agendu milostí (čl. 63 odst. 1 písm. j) Ústavy) na ministerstvo spravedlnosti, svědčí o neúctě k zákonem svěřeným kompetencím a úřednickým povinnostem hlavy státu. Takhle by si příště mohl vydupat změnu ústavy, že se mu nechce jmenovat kdejakého okresního soudce a že by to třeba za něj mohla dělat ministryně spravedlnosti (když už jí přehodil ty amnestie). Ostatně jeho předchůdce založil v „nejmenování“ soudců pěknou tradici.

Tzv. síla Zemanova mandátu z přímých voleb s tím přitom nemá nic společného. Hlava státu je zároveň nejvyšším státním úředníkem a jako vrchní lidový slouha (odvozeno stejně jako „služba“ od slova „sloužit“) je povinen dodržovat Ústavu ČR a zákony. Nakonec to podepsal ve svém prezidentském slibu, a to dokonce nadvakrát. Nikdo prezidentovi samozřejmě nemůže bránit, aby takové změny zákonů inicioval, ale je třeba se důsledně ohradit proti tomu, aby se sám choval, jakoby jím navrhované změny už platily.

Dokud tedy nebude zrušen (nebo změněn) zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích…, jsme všichni a zejména ústavní činitelé povinni jej dodržovat.  Důvody, proč se lustrační zákon na A. Babiše vztahuje, jsem popsal již dříve (http://krylmartin.blog.respekt.ihned.cz/c1-61153760-v-cem-se-zeman-nemyli-a-proc-babis-nemuze-do-vlady). Jak známo, slovenský soud agenta Bureše dosud neočistil, takže považuji za značně nepravděpodobné, že by snad před svým jmenováním do funkce získal lustrační osvědčení podle § 22 odst. 1 zákona.

Co by se vlastně mělo nyní stát? Zákon to řeší v § 14: „Nesplňuje-li občan pro výkon funkce předpoklady uvedené v § 2 zákona, skončí pracovní poměr výpovědí danou organizací nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se organizace o tom dozvěděla, pokud nedojde ke skončení pracovního poměru dohodou nebo jiným způsobem v dřívějším termínu, nebo nedojde-li k zařazení občana na jinou funkci, než která je uvedená v §1.“ Vláda byla jmenována 29. ledna 2014, a analogicky k výpovědi z pracovního poměru měl Babiš touto dobou ve funkci ministra už dávno skončit (resp. premiér Sobotka měl navrhnout Zemanovi jeho odvolání z funkce).

Od premiéra Sobotky nelze čekat, že by si sám chtěl podříznout větev tím, že bude po prezidentovi vyžadovat dodržování zákonů. Ale u funkcí, které vznikají jmenováním, musí jednat ten, kdo „občana“ do funkce jmenoval. V tomto ohledu je dosavadní postup prezidenta Zemana nejen nezákonný, ale protože se jedná o věc týkající se orgánu moci výkonné vyjmenovaného ústavou, lze jej považovat přímo za protiústavní.

Je tedy nyní na poslancích, aby se s tím vypořádali. Ve středu sice návrh na zrušení lustračních zákonů odmítli, ale to nestačí.  Pokud volení zástupci lidu chtějí, aby občanstvo dodržovalo platné právní normy, které sami v Parlamentu schvalují, musí si jejich respektování umět vymoci i na hlavě státu. Bohužel, nedařilo jim to u Klause, ale se Zemanem to není lepší. Nadáváme-li na stát, který často nefunguje, jak má, a pohoršujeme-li se nad tím, jak málo se tu dodržují zákony, nedivme se. Není to jen ryba, která smrdí od hlavy.

(Autor je advokát a již pár let komentuje, s jakou neúctou se na Hradě a v podhradí zachází s právem)

Reklama