Reklama
 
Blog | Martin Kryl

Nejvyšší čas vyměnit kouče

Hodně se tu na sociálních sítích diskutuje o tom, že Miloš Zeman má na rozdíl od Jiřího Drahoše nesrovnatelně větší zkušenost v politice. A že hlavou státu by měl být někdo zkušený. Jenže se tak trochu zapomíná na to, že zkušenost ještě neznamená úspěch. A Zeman ve skutečnosti totiž nebyl úspěšným prezidentem.

Měřeno z pohledu prezidentových ústavních kompetencí, byl to za těch pět let velmi slabý výkon. Během svého funkčního období vybral a jmenoval tři premiéry, z nichž dva neuspěli při sněmovním hlasování o důvěře a jejich vlády tak skončily v demisi dříve než začaly. Naopak, jedinou Sobotkovu vládu s důvěrou musel Zeman jmenovat a strpět proti své vůli poté, co se mu ho nepodařilo vyšachovat ze hry během Lánského puče. Nesnesl pomyšlení, že by Sobotka mohl dotáhnout svůj mandát až do konce funkčního období, a tak premiéra celou dobu jen okopával, a dokonce vyhrožoval, že ho bezdůvodně a v rozporu s ústavními zvyklostmi odvolá. Premiér ale dokázal ve funkci vydržet až do řádných voleb a naopak donutil Zemana odvolat z vlády jeho oblíbeného Babiše. Nyní Babišovi bez důvěry slibuje i druhý pokus, a to dokonce i bez podpory 101 poslanců.

Zeman ani nedokázal svým premiérům „pískat“ férově – zatímco odcházejícímu Nečasovi viditelně přál kriminál (viz veřejná podpora VSZ Ištvanovi), tak proti Babišovu vydání k trestnímu stíhání se ohrazoval a činnost policie označil za politickou objednávku. O podvodu zmíněném ve zprávě OLAFu už raději pomlčel.

Ve funkci prezidenta Zeman vetoval celkem sedm zákonů, z toho šest prošlo bez problémů napodruhé navzdory jeho vetu. A i to jediné úspěšné veto mu stejně doporučila vláda, protože v textu schváleného předpisu byla vážná chyba. U ústavních orgánů neprosadil až na ústavní soudce téměř nic. Vláda neschválila jeho návrhy na jmenování Forejta za velvyslance ve Vatikánu, ani Srpa do Etické komise, Senát mu odmítl jmenovat Srpa do Rady ÚSTR, Ústavní soud mu rovnou vzkázal, že se jeho podnětem k rezignaci premiéra nebude vůbec zabývat. Svými výroky o nedůvěře k justici se neúspěšně pokoušel zasahovat do její nezávislosti a ovlivňovat rozhodování v kauze poslanců ODS. Nakonec se proti němu postavili i dlouholetí přátelé – předseda Ústavního soudu Rychetský a předseda Senátu Štěch. Oba oznámili, že budou volit Drahoše.

Reklama

Na politické scéně Zeman veřejně podporoval svoji stranu SPOZ. Ve volbách 2013 jeho partaj dostala 1,51 % hlasů a Zeman své kamarády donutil z názvu strany vlastní jméno vypustit.  Ve volbách 2017 je ale podpořil znovu a SPO i s neprůhlednými finančními zdroji to vytáhla dokonce na 0,36 %. Zeman výsledky strany, jejímž je čestným předsedou, raději nekomentoval.

Zeman svůj úřad nezvládal ani v symbolické rovině – na státní svátek republiky 1. ledna nevystupoval, namísto toho zavedl jakési Vánoční poselství, ve kterém se ale o Vánocích vůbec nevyjadřoval. Zhoršující zdravotní stav mu neumožnil se aktivně účastnit vojenských přehlídek, slavnostních přísah či pietních akcí, které často ignoroval. Na Albertově byl vypískán, na Národní třídu už raději nepřišel. Rozdělováním medailí mezi svoje kamarády, nomenklaturní kádry a estébáky si pak vysloužil opovržení od skutečných osobností, které od něj vyznamenání odmítly převzít.

Za lživé výroky o Peroutkovi byl Zeman (resp. Kancelář PR) pravomocně odsouzen k omluvě. A konečně, za svoje chování na veřejnosti si „vysloužil“ napomenutí v podobě usnesení Senátu. To od našeho parlamentu nedostal žádný jiný prezident v historii.

A ani v zahraničí to nebyla žádná sláva. Na Západ ho oficiálně na návštěvy už nikdo nezval, pro naše největší spojence jakoby neexistoval. Dokonce i ten Trump mu jen telefonicky poděkoval za blahopřání, čímž to celé skončilo a z halasně oznamované oficiální návštěvy Bílého domu sešlo (kde je to pozvání?). Miloš se stal natolik „nezvaným hostem“, že mu doslova zbyly jen cesty za orientálními samovládci. Přízeň si získal nanejvýš v Moskvě za otevřenou kolaboraci s Putinem, a to ho ještě v den jeho příjezdu Rusové ponížili publikací článku oslavující okupaci v r. 1968. Svoji návštěvu Kremlu v době ekonomických sankcí zdůvodňoval vymáháním pětimiliardového dluhu ČEB v projektu Polarnaja. Nepřivezl domů ani kopějku. Číňanům podkuřoval organizací investičního fóra, ale z veřejně slíbených 100 miliard investicí připluly z Činy jen ubohé dvě, což je nepatrný zlomek v porovnání s investicemi Jihokorejců či Taiwanců, kam se Zeman ani neobtěžoval. Pro zbytek světa se stal nýmandem bez vlivu a respektu. Zatímco jím kritizovaný Tomáš Halík přebíral v Londýně Templetonovu cenu a doktorát v Oxfordu, na Zemana zbyl jen čestný doktorát Uralské univerzity v Jekatěrinburgu.

Jestliže nám teď Zemanův volební klip doporučuje před operací raději zkušeného chirurga než medika bez praxe, tak já říkám, že operatérovi by se především neměla třást ruka a jeho předchozí pacienti by neměli ležet v mrazáku na pitevně.

Jestliže Zemanův volební klip doporučuje na cestu letadlem raději zkušeného pilota než někoho, kdo si jen hrál s leteckým simulátorem, tak já říkám, že pilot by měl především být schopen si sednout za knipl včas, střízlivý a udržet kurs správným směrem, abychom po pětiletém letu na Západ neskončili daleko u Moskvy.

A jestliže trenér nároďáku je dlouhodobě marod bez výhledu na zlepšení zdravotního stavu, má mizerné výsledky a za předváděnou hru je kritizován zprava i zleva, budete ho chtít vidět na lavičce i v další sezóně nebo se raději poohlídnete po jiném koučovi?

#timetoreturntovysocina

#drahosnahrad2018

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama