Reklama
 
Blog | Martin Kryl

Sečteno, podtrženo

Navzdory očekávání nejsou výsledky voleb pro tuto zemi žádným neštěstím, ale pokud někdo čekal stabilní, silnou vládu, bude zklamán. Slušné voliče odleva doprava dozajista potěšil volební výsledek Zemanova politického výtahu SPOZ, který se zaseknul v suterénu. Pravicové strany byly dostatečně potrestány za skandály a politickou kulturu předchozích let, zatímco lidovci se do sněmovny vrací jako tradiční politická síla, která je schopna politických kompromisů a spojenectví na obě strany spektra. Nejvýraznějším fenoménem je úspěch populistických rychlokvašek.

Kdo jsou vítězi a kdo poražení?

Pyrrhovo vítězství socdem může snadno postavit Bohuslava Sobotku mimo hru – výsledek 20,5% a 50 mandátů je téměř o třetinu horší než se očekávalo ještě před měsícem. Na předsedovo místo se už už tlačí prezidentův pochlebovač Hašek, ale ani on to nebude mít jednoduché. Při vyjednáváních se totiž nebude moci opřít o „Stranu Přátel Organizovaného Zločinu“ a stejně tak ani pozice dalších Zemanových oblíbenců v ČSSD (Škromach, Tejc) nijak zvlášť neposílí, spíš naopak. Pro nejsilnější levicovou stranu je to utrpěná výhra, se kterou se bude obtížně sestavovat vláda. Padla totiž varianta tiché podpory KSČM (dohromady dají 83 hlasů) a ve sněmovně není žádný další sebevrah, který by takovou tichou koalici toleroval.

Protože socdem předem vyloučila variantu „velké koalice“, nezbyde jim než se obrátit na Babišovo ANO a KDU, s nimiž by sice dali pohodlnou parlamentní většinu (112 mandátů), ale za cenu, že samotná ČSSD bude mít v takové vládě mnohem slabší postavení než by si vůbec byla ochotna připustit.

Reklama

Přestože KSČM proti minulým volbám přidala téměř čtyři procenta, nelze ani komunisty považovat za vítěze, neboť rozložení sil jim neumožní získat vytouženou pozici tolerující minoritní vládu. ČSSD jim sice může podkuřovat nabídkami funkcí v orgánech, ale větší integrace do exekutivních funkcí se odkládá. O to větším překvapením je, že v krajích, kde vládnou komunističtí hejtmané, strana spíš neuspěla.

Vítězem voleb jsou tak jednoznačně populisté z ANO a Úsvitu. Nárůst popularity Babišova hnutí, mimochodem plného bývalých komunistů, neovlivnily ani články v Reflexu zpochybňující čistý původ jeho podnikatelského zázraku, ani existence agentů StB na kandidátce. Voliči se nepoučili z nedávného rozkladu Věcí veřejných a znovu vsadili na „neokoukané tváře“. Jak dlouho tenhle slepenec vydrží při sobě je otázkou. Nicméně 18% a 42 křesel je nejlepší výsledek nového politického subjektu od vzniku ODS před volbami v r. 1992.

Úsvit asi nelze podezírat z ničeho jiného než z čirého populismu – Eva a Vašek přilákali důchodce, Tomiovy rasistické výroky přitáhly část mladých podporovatelů DSSS, zbytek voličů se pak nechal zlákat na referenda a odvolávání politiků. Do vlády nechce, takže s jeho hlasy nemohou ostatní příliš počítat, protože bezvýjimečné referendum nikdo z ostatních nepodpoří.

Přestože TOP09 ztratilo proti předchozím volbám 4,7%, převzalo dle očekávání vedoucí roli na pravici a její šéf suverénně zvítězil v soutěži preferenčních hlasů. Čistě teoreticky by spolu s ANO, ODS a KDU středopravicová koalice dala dohromady nadpoloviční většinu 103 hlasů, ale nezdá se, že by taková alternativa měla šanci na úspěch. Starostové si tak budou muset zvykat na opoziční křesla.

Největšími „lúzrem“ vedle ODS (jejího předsedy Kuby), jež podle očekávání přišla o více jak 650.000 hlasů, je rozhodně klub přátel Miloše Zemana – SPOZ. Voliči naštěstí rozpoznali nebezpečí autoritativních choutek prezidentových přátel a tak kreatury typu Peciny, Žáka, Mynáře či Tomana v malostranských palácích neuvidíme. Bohužel, je však téměř jisté, že je budeme vídat na Hradčanech.

Koho tedy prezident pověří sestavením vlády?

Formálně je hlavním kandidátem na premiéra Sobotka, ale Zeman se pokusí prosadit nejspíš Haška s poukazem na to, že jihomoravský hejtman je vítězem v přímém souboji o preferenční hlasy. V každém případě si prezident přičichl k výkonné moci a ta je návyková, takže neúspěch SPOZ jej neodradí od prosazování vlastního koně. Pokud by se ale sociální demokraté rozhádali a pravicové strany nesjednotily, nemusí být ani nereálná varianta, že Jiří Rusnok ve Strakově akademii přežije i letošní Vánoce. Uvidíme, zda nakonec nebude mít pravdu předseda Zelených Liška, který očekává předčasné volby již na jaře příštího roku.

Autor je z Prahy, která jako obvykle volila jinak než zbytek republiky