Reklama
 
Blog | Martin Kryl

Heuréka! „Hitler je gentleman“ nalezeno…

Vypadá to, že hradní mluvčí Ovčáček hledal v uplynulém týdnu zjevně správnou jehlu, ale bohužel v nesprávné kupce sena. Paměť Miloše Zemana je sice fotografická, ale vykazuje přesto "drobné" chyby. Odborník na digitální fotoaparáty by nejspíš řekl, že buď jeho snímací čip má některé pixely "mrtvé", nebo jeho paměťová karta má vadné sektory. S ohledem na věk prezidenta (a množství vypitého alkoholu) to není nic nepochopitelného.

Především je nutno Zemanovi přiznat, že výrok „Hitler je gentleman“ skutečně existuje. Jen autorem citátu není Ferdinand Peroutka, ale generální ředitel americké telekomunikační firmy IT&T Sosthenes Behn (1882-1957), který se jako jeden z významných amerických podnikatelů s Hitlerem osobně setkal po anšlusu Rakouska. Behn se v té době obával, zda investice společnosti v nacistickém Německu nejsou ohroženy, neboť rakouská dceřiná společnost IT&T Czeija–Nissl byla po anšlusu nuceně podřízena německé pobočce IT&T a všichni Židé museli být propuštěni, včetně ředitele Franka Nissla. Hitler v rozhovoru Behna ujistil, že budoucnost IT&T ve Třetí říši ohrožena není a že Německo nemá již další územní nároky. Behn si poté odvodil Hitlerovo gentlemanství z jeho vystupování a především z toho, jak byl Hitler oblečen. Zprávu o setkání s Hitlerem obsahující předmětný výrok podal správní radě v centrále firmy.

Text o IT&T s uvedeným výrokem napsal Anthony Sampson, britský novinář a zakládající člen dnes již neexistující britské sociálně-demokratické strany. Článek se jmenoval „The Geneen Machine“ a otiskl ho The New York Magazine na str. 45 ve vydání z 23.4.1973. Byl to nejvýznamnější článek toho vydání a zasloužil si i karikaturu na titulní straně časopisu nazvanou „The Power and the Chutzpah of ITT“. Článek navazoval na Sampsonovu knihu vydanou v témže roce pod názvem „The Sovereign State“, ve které kritizuje praktiky této nadnárodní společnosti. Pasáže z článku, včetně výroku: „Hitler ist ein Gentleman“ otiskl též německý Spiegel v č. 25, ročník r. 1973. 

Takže, jak to vlastně bylo s Peroutkou a jeho citátem? Zatím nevíme. Zeman tvrdošíjně trvá na tom, že to Peroutka napsal a chudák Ovčáček to nemůže dohledat. 

Reklama

Pokud ale hledá v archívu Přítomnosti, tak ani nic nenajde. Všichni zároveň víme, že Miloš Zeman má paměť jako slon a jestliže říká, že ten výrok četl před 40 lety, tak to bude určitě pravda. Jen Ovčáček by se měl raději zaměřit na normalizační Rudé právo nebo Tribunu z jara 1973 – kde bych nejspíš očekával, že soudruzi recyklovali Sampsonův článek i s patřičným komentářem. Navíc Zemanovi se jako bývalému komunistovi v té době spíš než New York Magazine dostal do rukou stranický tisk, a nejspíš i Ovčáček jako bývalý redaktor Haló novin se ve starých Ruďasech dokáže jistě rychle zorientovat.

Tak či tak, Hrad nám už vysvětlil, že Miloš Zeman „otevřel téma“. Peroutka nebo Sampson, Přítomnost nebo New York Magazine, rok 1939 nebo 1973, na nějakém tom detailu přece nesejde. Důležité je, že máme konečně důkaz o tom, jak intelektuální elity selhaly…

Musíme to vydržet. Do konce funkčního období prezidenta zbývá: zde

Foto v přehledu článků: Miloš Zeman a Jiří Ovčáček, (Blesk – Petr Soukup)

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama